The Frames 
Set List (natočeno živě v Dublinu v listopadu 2002) 

Co nového se o The Frames dá ještě říct? Jsou to kočovní hudebníci, kteří s každým dalším koncertem překonávají sami sebe. Frames můžete mít rádi nebo je můžete nesnášet, ale pokaždé ve svých posluchačích dokážou vyvolat vášnivou odezvu. 

I když Frames dosud vydali čtyři studiová alba, jejich fanoušci svorně tvrdí, že tuhle skupinu musíte zažít na koncertě, abyste je mohli náležitě ocenit. 

Fanoušci Frames (a je jich mnoho) byli tak vděční za Set List, zatím poslední album svojí kapely, že v žebříčcích Irské hudební asociace IRMA debutovalo jako číslo jedna: to je na nezávislou skupinu úctyhodný výkon a nezáleží na tom, jak dlouho se pohybují na scéně. 

Toto album, které v Irsku vyšlo 16.května 2003, začíná aplausem nadšeného publika a bez okolků na nás vrhá zuřivou kytaru známé hymny "Revelate". Od začátku je energie valící se z alba nakažlivá: publikum, kapela, skladby, to všechno je nedílnou součástí toho, jak je toto album úspěšné. 

Album Set List je naplněno momenty, kdy publikum nadšeně zpívá, povzbuzováno frontmanem Glenem Hansardem, i momenty tichého obdivu, kdy Hansardův zpěv proniká do samotných srdcí posluchačů. 

V některých skladbách Hansard působí křehce a publikum odsunuje ohromující divokostí své hry na kytaru a zároveň jemně vokalizuje texty jako "a našel jsem lístek, připomíná mi, abych nečekal: že bys přišla a hledala mě, nesmím čekat." 

V jiných skladbách je Hansard silný, vědomý si toho, kde se nachází, a pouští publikum velmi blízko. Zpívají spolu, a vystihují každou sebemenší nuanci: "Ulož mě do vyhloubené země. Zůstanu vedle tebe." 

Po všem vyřčeném je Set List ještě pozoruhodný jemností a přesností všech hudebníků. Nejsou zde žádná divadýlka, jen nekomplikované, ale nádherné melodie, rytmy a aranžmá. 

Housle Colma Mac Con Iomaireho jsou na celém albu vítaným prvkem, zvlášť pak ve skladbě "Star Star", Joe Doyle zase doprovodnými vokály dodává rozměr a hloubku. Dave Hingerty (za bicími a skvělý jako vždy) a Rob Bochnik (kytarista a nejnovější posila) doplňují zbylé posty. 

Jedinou věcí, která by Set List (nebo vlastně kterékoli živé album) mohla vylepšit, by bylo oddělení historek na začátcích skladeb do samostatných tracků. Při několika prvních posleších jsou tyto příběhy zábavné (zvlášť před "What Happens..."), ale pak se zkrátka chcete dostat přímo k hudbě. Ale to je jen malá stížnost. 

Set List je naplněný starými hity jako "Fitzcarraldo" (kompletní i s tím, když vzplane zesilovač), "Star Star", "God Bless Mom", "Santa Maria" a "Pavement Tune" a obsahuje některé z vůbec nejlepších verzí skladeb Frames, které byly dosud natočeny. A pokud je "The Blood", nová skladba a jedna z nejlepších na albu, náznakem, kam by mohlo směřovat příští album Frames, pak by tato skupina mohla konečně dosáhnout uznání, které jí patří. "Rád bych věděl, co by řekli, kdyby nám to vyšlo". 

(Poznámka: Uvnitř obalu cédéčka je poznámka "for Mic" (pro Mica), která skvěle splňuje svůj účel. Je působivá a současně úmyslně skrytá, stejně jako sami The Frames.) 

-- Angela Wade  

překlad Radim Zetka