Texty - české
 
FITCARRALDO
(Překlad Jana Irglová)

ZJEVENÍ (REVELATE)
Můj mírný pád, můj zlomený zpěv,
můj lidský osud, mé zjevení.
Jsi mi dnes tak vzdálená,
že mi nemůžeš sdělit
tu novinu?
Má otevřená náruč, můj šťastný amulet,
mé číslo 8, mé zjevení.
Podělal jsem to, zbývá jen jedno,
Protože všechno je tak fádní, mé zjevení.
Někdy potřebuju zjevení,
abych to všechno vydržel
Dělám na tom.
Znamená to, že jsme u konce?
Znamená to, že vše je pryč?
Celý den jsem přemýšlel,
co ti dnes napíšu.
Je to všechno tak skvělé, moje zjevení.
Někdy potřebuju zjevení,
abych to vydržel,
někdy potřebuju zjevení.
Nevydržím to.
Tentokrát tě potřebuju zjevení.
Někdy je toho příliš, abych to mohl unést,
potřebuju tě zjevení,
někdy je tak snadné tě nenávidět,
někdy potřebuju zjevení.
Očisti se,
očisti se,
očisti se.

ANDĚL U MÉHO STOLU (ANGEL AT MY TABLE)
U mého stolu sedí anděl,
zlámala si křídla,
zabalila si své věci,
prý jsem jediný, na koho se mohla obrátit.
Ale na rameni mi sedí ďábel
a našeptává mi, jak je nádherná,
že bych měl vstát a obejmout ji.
Nespouští ze mě oči.
Jak bych tu mohl zůstat?
Nebylo by to, co si přeje.
Snažím se to vyřešit,
ale ona na mne naléhá.
Budeš mou kotvou,
když tu nebude nikdo, kdo by mě podržel?
Budeš mou kotvou?
Vím že nejsi odpověď.
U mého stolu je anděl.
Požehnala vánku,
který věje mezi ní a vším ostatním,
co zanechala v přístavu,
a já si přeji, abys zavolala.
Ale ten ďábel mi sedí na rameni a stahuje mě.
Snažím se udržet rovnováhu,
ale ona mě prosí.
Budeš mou kotvou,
když tu nebude nikdo, kdy by mě podržel?
Budeš mou kotvou?
Vím, že nejsi odpověď.

FITZCARRALDO
Zpátky na začátku dlouhého a podivného putování .
Zvolil jsem si dlouhou cestu,
která mě vede bůhvíkam.
Nemohu se teď zastavit.
I jasné hvězdy
mohou klopýtnout a ztratit lesk,
ztratit víru a pochybit.
Nemohu najít oceán, dost hluboký
pro můj velký den
první z nanebevstoupení.
Je to smutná cesta, plavíme se po bouři
A její poslední slova zněla
myslela jsem jen na tebe.
V nejlepších dobách jsem byl otrokem,
teď je čas
rozeznít tvůj hlas,
ukořistit, čeho dosáhneš.
Má loď se vydala po horním toku ,
ale já to nevzdávám.
Moje cesta ještě není u konce,
je to daleko do domu Fitzcarraldova .
Její poslední slova zněla
vždycky jsem myslela jen na tebe,
v nejlepších časech jsem byla světicí.
I jasné hvězdy
mohou upadnout a ztratit lesk
jako našeptávači chránící si svá tajemství.
A její poslední slova zněla
zúčtujeme spolu.
Je to jediná cesta, kterou se můžeme vydat
(ochráním tě,
je to daleko do domu Fitzgarraldova,
nechci tě odradit
ve jménu jakési pravdy)

EVERGREEN
Vždycky budeš
můj evergreen.
Žádná zimní vichřice
mi tě nemůže odvát.
Plynutí času
vyrylo vrásky,
ale nikdy mě nezměnilo.
Můj evergreene,
vždycky budeš po mém boku,
když všechno okolo bude studené a nablýskané.
Tvé barvy přestaly krvácet.
Ó můj evergreene,
vždycky jím budeš.
Vydrž, vydrž,
protože tvůj čas přijde.
Až všechny bouře utichnou
a překonáme vzdálenost,
přísahám,
že splyneme v jedno tělo,
až skončí ten závod.
Přikradl jsem se,
abych viděl kroupy
padat do tvých vlasů,
do tvých vlasů.
Ó můj evergreene,
vždycky jím budeš.

NA STEJNÉ LODI (ON THE BOAT TOGETHER)
I kdybys měl přítelkyni
a daroval jí polovinu svého života,
nemysli si, že to nemůžeš zpackat.
Můžu říct, že je pro mne přirozené
mluvit o tobě tak otevřeně,
protože jsi vždycky podala pomocnou ruku.
Plujeme na stejné lodi, miláčku,
na tom jsme se shodli od začátku,
plujeme na stejné lodi, miláčku,
odhalíš svou duši komukoli.
Kdybych mohl mít přání,
věnoval bych jej tobě,
protože vypadáš tak nejistá,
jestli neupadneš.
Plujeme na stejné lodi,
nezvládneš to sama,
jsme v té bryndě společně.
Řekli jsme si to hned na začátku,
jedeme v tom společně, miláčku,
a jen pravda nás může přivést zpět.

ŘEKNI MI TO HNED (SAY IT TO ME NOW)
Škrábu se na povrch,
snažím se s tím vyrovnat.
Tolik toho zmizelo nepochopeno
a to tajemství vede k pochybnostem.
Čekám na znamení
v této temné, nelehké době.
Jestli máš něco na srdci,
řekni mi to hned.
Nezříkám se odpovědnosti,
chci si to projít,
zajímá mě, jaký z toho máš pocit,
když se role prohodily.
Nerozumím,
proč ses natáhl pro mou ruku.
Jestli máš něco na srdci,
řekni mi to raději hned.
Protože na to jsi čekal,
na šanci vyrovnat skóre,
až ty stíny
na mě spadnou.
Nějak se s tím srovnám, pane,
je toho víc, než jsi kdy viděl,
tak jestli máš něco na srdci,
řekni mi to hned.
Už jsem tě pochopil, pane,
víc než kdykoli předtím,
tak jestli máš něco na srdci,
řekni mi to hned.

POMNÍK (MONUMENT)
Postavil jsem pomník
z každé slovo, které jsme spolu prohodili.
Postavil jsem pomník,
aby tu stál navěky.
Budu sledovat přesýpací hodiny,
čas uteče a ty budeš litovat každého dne, lásko,
kdy jsi nebyla se mnou.
Postavil jsem pomník,
aby čas lépe plynul,
postavil jsem pomník ,
abych se narovnal a byl volný.
Až bude po všem,
přijde čas
a může to být brzy, lásko,
rozpoznáš to citem.
Postavil jsem pomník
všemu, čím jsme byli,
postavil jsem pomník
sobě a jí
a ona se vrací.
Střecha pukla
a zdi se bortí
a všechna hořká slova
odletí zpět do moře.
Budu sledovat přesýpací hodiny,
čas uteče a ty budeš litovat každého dne, lásko,
kdy jsi nebyla se mnou.
Postavil jsem pomník všemu,
čím jsme byli,
postavil jsem pomník
sobě a jí.

VŠECHNO ZAHAZUJEŠ (GIVING IT ALL AWAY)
Máš jen to, co máš,
měl sis to ochraňovat,
ale tys to rozhazuješ kolem sebe,
teď se ti to vrátí.
Zahazuješ, co máš,
všeho se zbavuješ.
Skrz zuby cedíš lež,
prý jsi našel vhodnou písničku
a vezeš se v proudu.
Cokoli je ti dobré,
kašleš na to,
zahazuješ, co máš,
nic si nenecháváš,
všeho se zbavuješ.
Tolik toho umíš
a tolik toho neznáš,
nemůžeš pochopit, že je to jedno.
Pochop, vyjde to nastejno.
Všechno zahazuješ.

ZÁCHRANNÁ BRZDA (RED CHORD)
Zatahuju za záchrannou brzdu,
aby ses ke mně mohl vrátit, Pane.
Pomáhá mi to,
když jsi pryč.
Byl jsem v armádě,
když tě zavolali, abys mě zachránil.
Klidně jsem odpočíval
v náručí mé války.
Zatahuju za záchrannou brzdu
a cítím tě.
Byl jsem na výšce,
vysoké škole
slepé lásky
a černošské poezie,
to bylo místo,
kde jsem tě potkal.
Byla jsi šťastná jako anděl.
Kvůli všemu, co znáš,
musíš něco opustit.
Táhnu za záchrannou brzdu,
abys mě našel, Pane.

OPUŠTĚNÝ (DENOUNCED)
Cítíš se opuštěný?
Ukradli a zničili ti berličky?
Někdy prostě musíš upadnout,
abys nezapomněl, jak je dno blízko.
Sleduješ mě pozorně?
Protože nenacházím lehce slova.
Víme, co se musí stát,
takto se nikam nepohneme.
Už jsme tam byli.
Zaprodal jsem to.
A teď jsem tu s tebou,
než ztratíme i to, co zbylo,
vystačíme s tím, co máme.
Držíš to pevně?
Stavíš se čelem ke všemu těžkému a nelehkému?
Cestou nás to utvrdilo,
že jsi ušel kus cesty.
Teď máš svůj život
a já se zastavím tady
Odhodil jsem to,
zatratil jsem to,
jako ty.
Než ztratíme vše,
zkusme tomu zabránit.
Opustil jsem to

TVOJE TVÁŘ (YOUR FACE)
Myslel jsem na tvou tvář,
když jsem plul po řece.
Bál jsem se, na co myslíš.
Promiň, jestli si nevzpomenu,
není čas na slzy,
zkus to znovu
Pamatuji si tvé jméno,
často jsi mi ho prozpěvovala.
Ležel jsem u řeky,
kde jsme se potkali.
Tvoje tvář něco skrývá,
něco spalujícího.
Počkám na tebe,
mám pro tebe tu kazetu ,
počkám na tebe.
Protože o tobě něco vím,
o něčem, co děláš,
něco o tvém hlase,
který se odráží ve hvězdách.
Ta cesta provází každý tvůj krok.
Ukradl jsem ti svatozář,
ale neměl jsem to v úmyslu,
nemám to v povaze.
Jestli to zopakuješ, skončím,
jestli to chceš zachránit ,
pak udělej jediné,
podívej se na mě zase tím pohledem,
podívej se na mě,
protože já na tebe počkám.
Mám přece pro tebe tu kazetu,
počkám na tebe.

ROGER
Tvůj velký motor,
nejryzejší ocel
mi dává křídla,
abych se rozletěl.
Vhodil jsem dopis s kamenem
oknem do pokoje.
Ještě jeden den,
zkejsnul jsem tady.
Pálím slova
na starém vařiči.
Poslal jsem své lásce hit
s jednoduchou melodií,
abychom si jej mohli pobrukovat.
Zabrnkala mi na srdeční strunu,
oheň vzplál jako úderem bubnu.
Poslal jsem své lásce hit
s jednoduchou melodií,
abychom si mohli spolu podupávat.
Hraje si se mnou jako s gumovým panákem.
Oheň se uhasil za úsvitu,
jsem zamilovaný do dívky jménem Roger
 
NAHORU
 
 
 
 frames.vipcz.cz