PRO PTÁKY (FOR THE BIRDS)
(Překlad Jana Irglová)
ULOŽ MĚ (LAY ME DOWN)
Napíšu ti dopisy,
které ti poví, na co teď myslím.
Vrátím ti,
co jsem ti kdysi vzal,
vrátím se,
až se setmí a den bude u konce.
Ulož mě
do vyhloubené země,
spočinu po tvém boku,
tak mě ulož.
A chceš-li zůstat se mnou,
dej mi vědět, než se rozední.
Odejdu
do tmavé, hluboké noci.
Ulož mě
do vyhloubené země.
Zůstanu tam, kde leží můj otec,
tak mě ulož.
Ulož mě
do vyhloubené země,
spočinu po tvém boku,
tak mě ulož.
CO SE STANE, KDYŽ SE SRDCE NÁHLE ZASTAVÍ (WHAT HAPPENS WHEN THE HEART JUST STOPS)
Co se stane, když se srdce náhle zastaví,
přestane mu na někom záležet.
Rána ve tvé hrudi vysychá
a ty přestáváš věřit.
Tak co se stane, když to srdce vzdá
ale tělo žije dál,
tep se zpomalí a zastaví
a krev se odplaví.
S nikým se už nesetkáme,
nemusíme se prosit o lásku
a zlobit se můžeme jen sami na sebe
za všechno.
Žádná odpověď v prachu nezůstala.
Tolik mi chybíš,
teď, když spíš
a já tě opouštím.
Čekám s prázdnýma rukama.
Čas to ukáže a my se shodneme,
že to byl dar.
Nestanovili jsme si žádná pravidla
a svět mrzí, že tě musí
opustit v takovém zármutku.
Pochop, že vše cítím,
nic mi neunikne,
na prsou mám jizvu,
nezapomenutelné vzpomínky.
Oči, které nás zkoumaly, jsou neklidné,
nemohu se na to připravit,
ale budu to včas umět.
Pořád je tu láska mezi námi
Zaplavující a měnící se každým dnem.
Plazím se před tebou,
ale neznepokojuje mě to.
Není důvod tu déle zůstávat,
a proto odcházíme.
V prachu nezůstala žádná odpověď
a nikdo, komu by se dalo věřit,
jen lež, která nás pohání
a přináší zklamání.
Zklamání,
zklamání,
jsi pryč.
STŘEMHLAV (HEADLONG)
Nikdy nechci přistát,
vznáším se nad tebou
nad veškeré pohrdání.
Řekni mi, až si budeš jistá
a já už nebudu předstírat,
že padám,
Protože ty jsi všechno, co jsem kdy chtěl.
Střemhlav,
vrhám se střemhlav,
předstírám odvahu
a lžu, abych tě zadržel.
Nejsi otrokyní,
řekni mi, až si budeš jistá
já to drahocenné, drahocenné čekání
trpělivě snáším,
protože ty jsi vše, co jsem kdy chtěl.
Střemhlav,
vrhám se střemhlav,
střemhlav,
vrhám se střemhlav
střemhlav
ZÁPASENÍ NA SCHODECH (FIGHITING ON THE STAIRS)
Bydlíme ve starém domě,
zápasíme na schodech,
civíme z okna,
léta stejný vánek.
Pokud toto město neopustím,
něco se stane.
Chci se vydat vlastní cestou
skrze silnou malátnost
nevím, kam bych se teď mohl vrtnout.
Často si říkám, kdy se to už konečně naučíme.
Máš zmalovaný obličej,
když jdeš tancovat,
přehlížíš mě,
ale tam venku se lidé chytají šance,
tvůj odraz ve světle ti tak sluší.
Když neopustím toto město,
něco se stane.
Chci najít brzy své místo,
vykašlu se na věk.
Někdy to vypadá, že nevyužijeme tu šanci,
když odejdeš.
Odcházíme s něčím ryzím ve svých srdcích
DOSTÁVÁM KŘÍDLA (GIVING ME WINGS)
Jsi blázen, co všechno promarnil,
jsi vrah
kdysi dávno s velkým sebevědomím.
Příčinu, kterou sis přivlastnil,
jednoduché věci, které lidé příliš komplikují,
mluvit ve zkratkách, kterým jen ty rozumíš,
mluvit zeširoka po celou dobu.
Půjdeš se mnou?
Budeme sví
a budeme se procházet do rozednění.
I kdyby ses vylepšila zlatými křídly,
nikdy nebudeš svá,
ani se mnou ne.
Půjdeš se mnou?
Zeptáme se prachu,
který pokrývá mou cestu.
Vůle mě může podržet.
Odcizuješ se mi,
odhazuješ, zatracuješ,
když se ti něco nezdá být v pořádku.
Já ti ukážu,
jak to můžeš vyřešit.
Dáváš mi křídla,
tak nemusím skákat,
dáváš mi vůli,
tak mohu pokračovat.
Přetvařuj se a oslav
čas, který jsme měli pro sebe.
RANNÍ PTÁČE (EARLY BIRD)
Ranní ptáče proklouzne,
žije, aby mohlo zítra opět vzlétnout,
je tu,
aby ti ukázalo cestu
kterou by ses měl nebo neměl vrátit.
Dva malí ptáčci, kteří nikdy nezabloudí,
když se rozednívá,
před tím, než nás našli.
Nespěchejme,
užijme si to,
nebudeme se dotýkat,
potěšíme se.
Ranní ptáče zná své místo
a zůstane tam celý den když bude muset,
nikdy se neschová ani neuteče,
když se hlavy shluknou kolem jeho.
Křič jako bys měl umřít,
neuspěchej to,
užij si to,
nedotýkej se toho,
potěš se.
Odkud to přišlo?
Jak dlouho to trvá?
Kde se to vzalo?
Cítím, že dostávám sílu,
vidím nebe odrážející se v každé tváři,
pobízí nás zůstat.
Cítím, že dostávám sílu.
Poohlédnu se po cestě, než se rozletíme,
někam nás časem dovede.
PŘÁTELÉ A NEPŘÁTELÉ (FRIENDS AND FOE)
Následovat netečné,
držet se jich.
Ruce, které tě kdysi objaly,
se časem vytratily.
A trocha lásky, kterou jsem měl
pro všechny přátele a nepřátele,
a množství pravidel, která jsme si určili,
nás pohltila
při ranní procházce
a tíze noci.
A zdi, které tě tu držely,
spadly
z dohledu
a trocha lásky, kterou jsem měl
pro všechny své přátele a nepřátele
a množství pravidel, která jsme si určili
se navýšilo.
A trocha lásky, kterou jsem měl
pro všechny mé přátele ,
a ta trocha času stráveného společně
stála za to.
V tichosti na tom pracujeme
od začátku do konce.
Ztrácí to smysl,
vidím to, kam se hnu.
A trocha lásky, kterou jsem měl
pro všechny své přátele a nepřátele,
a množství pravidel, která jsme si určili,
se navýšilo.
A trocha lásky, kterou jsem měl
pro všechny své přátele
a trocha času stráveného společně
stála přece jen za to.
SANTA MARIA
Dovol mi opustit loď,
jsem z té cesty nemocen.
Svět směřuje vždy k jihu,
nemohu tu zůstat.
Ležíš a bdíš,
na boku
přicházejí pocity ve vlnách a spalují nás,
já nechci umřít
Od tvých vlhkých rukou
k lince tvého hrdla
horečka nás oba sžírá,
ohněm teď projdeme
Santa Maria.
Proč jsi musela odejít,
Santa Maria.
Jednoho dne na to přijdeme.
při uklánění hlav a potřásání rukou.
Vše, o čem jsme si mysleli, že by pochopili,
je ztraceno a oni se to nedozví,
a to, co zbylo,
je všechno, co jsme dostali,
není tu žádný křížek k označení našeho místa.
Co bylo, bylo, dokonáno jest
Santa Maria.
Proč jsi musela shořet
Santa Maria
Jednou na to přijdeš.
ZKLAMANÝ (DISSAPOINTED)
Budoucnost nás vede svou cestou,
skláníme se pod vlnami,
čas vše ukáže a my se podrobíme.
Ale jak bych se na tebe mohl zlobit?
Udělalas, cos udělala, a jdeš dál.
Tys to byla, kdo vždy říkal,
kašli na to a jdi dál.
Ale já nejsem smutný,
jen zklamaný,
nejsem naštvaný,
jsem jen zklamaný.
Roky tě dostihly,
vpracovní úvazek se srovnal
a tys šla ke dnu,
hluboko jako ostatní.
Šourám se po městě,
nemůžu ven a to mě brzdí,
slova nestačí vyjádřit to, co cítím.
Ale nejsem smutný,
jen zklamaný,
nejsem naštvaný,
jsem jen zklamaný.
Nejsi ztracená,
prostě jen neznáš cestu.
Nejdeme
ó nikam.
MOCNÝ MEČ (MIGHTY SWORD)
Asi tě neudržím
Navěky,
nepoznám tě,
než dostanu propustku do nebe.
Budem si vzdáleni,
musíme se na to připravit.
Bouřlivý konec
našich temných a okřídlených přátel.
Třímáme mocný meč,
který rozetne kost a skolí lháře,
třímáme rozhněvaný meč,
který změkčí kámen a otočí příliv.
Zavolalas mě,
dnes večer počkám u tvého domu,
ale nesmíš se zlobit,
je to lepší, než krmit lež.
Dostávám zprávu,
že musím jít,
ale neopouštím tě,
dokud to jeden z nás nevysloví.
|
